Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila současné vládě návrh úpravy pěti oblastí – trh práce, vzdělávání, správa, bydlení a investice – které by měly vést k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu v České republice. S některými ze 37 návrhů lze souhlasit, přestože jsou zpracovány převážně provládními ekonomy. Musela totiž dorůst generace, která, aniž to tuší, navrhla mnohá opatření, jež existovala v tehdejší ČSSR před listopadem 1989. V devadesátých letech však byly tyto socialistické přístupy zpochybňovány a následně legislativně měněny, aby byly po více než třech desetiletích znovu navrženy k úpravě. Podívejme se dnes na tolik diskutovanou problematiku vzdělávání s vazbou na trh práce.
Již císařovně Marii Terezii bylo v 18. století jasné, že by měla mít obecně vzdělané poddané, což by zabezpečovalo další hospodářský rozvoj státu. Vzdělané obyvatelstvo je základem prosperity každého státu. Zdá se, že jsme v posledních třiceti letech tuto devizu v ČR zcela zanedbali. Výčet neduhů regionálního školství od mateřských škol až po střední školy je v materiálu NERV úctyhodný. Před listopadem 1989 každé malé dítě mohlo chodit do mateřské školy a mladší děti i do jeslí. V ČSSR existovala vysoká zaměstnanost žen, jež měly malé děti. Nový režim však začal kopírovat západoevropské země a poukazoval na to, že tamější ženy zůstávají s dětmi dlouho doma a dbají tak na jejich rozvoj. Mnohé jesle a mateřské školy proto byly postupně rušeny a po jejich privatizaci v nich byly provozovány restaurace a jiné „důležité“ živnosti. Topolánkova pravicová vláda prosadila rodičovskou dovolenou, jež následovala po 28 týdenní mateřské dovolené, a to až do čtyř let věku dítěte s příspěvkem státu. Letos byl navýšen o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, ale z nepochopitelných důvodů jen pro děti narozené první den v roce 2024 a později. V materiálu NERV navrhuje zkrácení rodičovské dovolené na maximálně tři roky a uzákonění nároku na mateřskou školu již od dvou let s tím, že obce budou za tuto zákonnou povinnost zodpovědné. Měla by se tak dle NERV zvýšit zaměstnanost, neboť soukromé společnosti poptávají několik set tisíc zaměstnanců. A pokud je nezískají mezi českými občany, požadují zjednodušení přijímání pracovní síly ze zahraničí. Zdá se, že se v oblasti zaměstnanosti navrhuje cesta, kterou se vydaly země západní Evropy po druhé světové válce. Dnešní problémy s „gastarbeitry“ pak vidíme v obou velkých ekonomikách – Německu a Francii. Spíše by mělo být významněji podporováno učňovské školství, které je zcela v troskách, a to i přes významné daňové úlevy, neboť bylo ponecháno v garanci převážně soukromého sektoru. Řemesla totiž mizí a řemeslníci vymírají. Zato máme mnoho vysokoškolských studentů, kteří na tato studia vůbec nestačí. Mnohdy také studují obory, v nichž se v praxi neuplatní. Veřejné prostředky jsou tak vydávány zcela neefektivně. Naopak některé studijní obory by měly být kapacitně rozšířeny, např. lékařství.
Mnohé návrhy jsou problematické a občany, rozuměj voliče, naštve, pokud je vláda přijme. Typickým je návrh NERV v bodu Modernizace Zákoníku práce jako hybatele pracovního trhu s možností propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let s odkazem na inspiraci ze zahraničí, mj. Dánska. V rámci jednání tripartity snad ani není možné, aby odbory do budoucna s něčím takovým souhlasily.
Bude zajímavé, které z těchto bodů si současná vláda vybere. Nachází se ve druhé polovině svého vládnutí, takže podle teorie Veřejné volby bude vybírat takové, aby neztrácela další voliče. Jedno je dnes již zřejmé, že řadu svých původních voličů již ztratila.
Yvona Legierská